Minulé výročí jsme na čas takřka nestihli, tentokrát se to musí podařit alespoň v kalendářním roce. I když rozhodnutí o vzniku tenkrát ještě bezejmenné hudební skupiny padlo hned zpočátku roku a první vystoupení připadlo na výročí Vítězného února (to nebyl náš záměr, to byl recesistický šťoulec organizátorů onoho pořadu, v němž jsme s šesti písničkami vystoupili). Humoru jsme se nebránili, ovšem zřejmě poněkud jiného typu, když jako jeden z prvních pořadů vznikly Bláznivé písničky s vloženou přednáškou o bláznivosti a její chvále.

Zpět ale k datu vzniku. Byl to zcela zřejmě velice důležitý rok, onen rok 1997, protože za měsíc po našem prvním vystoupení dostal v Los Angeles Svěrákův Kolja Oscara, dva či tři dny po tomto vystoupení byl v Irsku uzákoněn rozvod, o dva měsíce později byli odsouzeni Orličtí vrazi, o tři měsíce se Kenneth Davis Anthony stal premiérem ostrova Svatá Lucie a o čtyři měsíce vyšel v Londýně první díl nejčtenější dětské knihy této epochy Harry Potter a Kámen mudrců.

skenovat0024

Zatímco ovšem paní Rowlingová napsala sedm dílů potterovské ságy, Fidle vydávalo ze své dílny, respektive dílny Lenky Krausové, každoročně jeden tematický pořad. Takže byť jsme to nepočítali, mělo by to logicky být nejméně patnáct pořadů, protože každoročně vznikl, s premiérou na jičínském pohádkovém festivalu, pořad nový. Dobrat se nějakého relevantního čísla je ovšem problematické, protože k řečenému přibyl o každých Vánocích další pořad, který měnil v prvních létech názvy (Rozmarné koledy, Vánoce s Fidle, Šel jsem na koledu, nahrávka Nastal nám den veselý) a po několik dalších let zůstal lehce střídavě při druhém či třetím v závorce uvedeném, do té doby, než jsme jej přesunuli na dobu poadventní a po Novém roce, kdy pochopitelně musel dostat nové jméno: Koncert tříkrálový.

Pro připomenutí tedy uvedu alespoň některé názvy pořadů, které se objevily na plakátech Fidle: Proč bychom veselí nebyli, rozpustilý Secmazec, Hejdum dá, Zvířata v písních, Kolíbala bába čerta, V Jičíně troubili, Ledasjaká mrťafa, Až já povadruju, ze starších líbezný Rozvij se, rozvij (v jednom vystoupení jako „Pocta dr. Milanu Ročkovi“, který založil dětský hudební folklór v Jičíně, v jiném jako „Pocta Erbenovi“ na pozvání miletínských divadelníků) či naopak poslední, nedávno uvedený pořad Kalamajka.

Ani druhé hledisko, postihující nějak počitatelně rozsah činnosti souboru, totiž počet upravených skladeb, se kterými Fidle přišlo na jeviště, nelze jednoduše uvést jako součet všech skladeb ve všech pořadech.  K řadě písní jsme se vraceli, jednou dokonce v samostatném pořadu s mírně sebeironickým názvem To nejlepší z Fidle. Jednoduše se dopočítat počtu úprav nelze ani vzhledem k tomu, že některé písničky se opakovaly někdy třeba i ve třech pořadech, nicméně mnohdy zase v nových úpravách a s novými interprety, tak jak se kapela v průběhu patnácti let rozrůstala či umenšovala, měnilo se nástrojové či personální obsazení.

 

Program všech pořadů Fidle je takřka výhradně autorský. Vychází z klasických sbírek lidových písní (Erben, Sládek), chcete-li ale akcentovat regionální hledisko, to znamená hrát písně z kraje, ve kterém žijete, a sem je zpátky vracet mezi pravnuky těch, kteří je kdysi zpívali – nikoli na jevištích, ale v životě – musíte buď písně sbírat, nebo jít do archivů. Čas autentických lidových písní, kdy si sedláček zpíval za zapřaženým koněm na poli, ovšem pominul. Takže nezbývá než druhá možnost. Písně Fidle se tedy opírají o sbírky Rudolfa Hlavy (Semily), Josefa Horáka (Staré Hrady) či Josefa Jana Fučíka (Lomnice n. Pop.). Mimo oblast lidové písně Fidle vykročilo spíš výjimečně, přesněji řečeno při příležitostech, které dávaly aktuální možnost přesahu. Tak v Poctě Antonínu Dvořákovi, připravené na koncert v Mnichově hradišti v rámci Dvořákova festivalu, zazněly skutečně písně klasika v porovnání s oněmi původními, lidovými – ovšem i ony byly transponovány pro nástrojové obsazení Fidle. Jinými příklady byly skladby J. J. Ryby či Ignáce Linka, ovšem to je spíš příklad onoho propojení obou oblastí, obvyklého v praxi vánočních koncertů minulých staletí.

Stejně tak jako v případu Dvořákova festivalu jsou vystoupení věcí otevřenosti vůči aktuálnímu kulturnímu dění a časoprostorových souřadnic kulturní historie. Vedle zmíněného pohádkového festivalu to je pochopitelně čas Vánoc, pro jejichž pojednání na dnešním jevišti jsou právě v Podkrkonoší k mání mimořádné skvosty z odkazu lidových koled. Z iniciativy vlastní či na pozvání se uskutečnilo během patnácti let kolem dvou set koncertů, vystoupení na školách pro děti a studenty, kratších vystoupení na vernisážích výstav či v souvislosti s událostmi místní a regionální kultury, tak např. na vernisáži výstav fotografií Pavla Charouska, Sdružení podkrkonošských výtvarníků, při uvedení knihy Jaroslava Křapky „Prauda praudoucí“ v Okresním archivu v Semilech, vernisáži výstavy Josefa Václava Scheybala v turnovském Muzeu Českého ráje, kde Fidle hrálo i při jiných příležitostech, nebo naopak v rámci rozsáhlejších projektů či zahraničních cest, které ještě zmíním. Na zvláštním místě figurují dokonce dvě svatby (jedna se speciální úpravou Svatebního pochodu Richarda Wagnera).

DSC_0222a_crVyjmenovat všechny na tomto místě nelze, namátkou připomenu hraní s Martinem Kaplanem a Josefem Fialou či s Jaroslavem Krčkem v úplných počátcích, účast na koncertu k 45. výročí založení jičínského souboru Český ráj, v němž někteří muzikanti z Fidle kdysi hráli, s Dětským folklórním souborem Špalíček ZUŠ Lomnice n. Pop., který založila Lenka Krausová, a řada dalších přizvaných na podzimním koncertu v roce 2000 s názvem „Fidle a hosté“, koncert ve Starých Hradech, kde jsme v Archivu PNP vybírali hudební materiál z pozůstalosti Amálie Kutinové, vystoupení v rámci výročí obce Robousy (650 let), Lékařské sympózium v Sedmihorkách, slavnostní osvícení zámeckého parku v Jičíně či opakované vystoupení na zdejším pódiu v rámci Májové neděle (Májového úterý…), koncerty a vystoupení pro školy (MOA v Jičíně při jejich výročí, Gymnázium Ivana Olbrachta či ZŠ F. L. Riegera v Semilech, pravidelné koncerty v ZUŠ Lomnice n. Pop., vánoční hraní pro ZŠ v Sobotce, MŠ v Jablonci n. N. etc.), v Praze na prezentaci města Jičína ve Valdštejnské zahradě v rámci velkého valdštejnského výročí či na Pivních slavnostech, v polské Svídnici, německém Erbachu, Schauenburgu u Kasselu či holandském Wijk bij Duurstede (na Týdnu české kultury na oslavách 750. výročí partnerského města, festival „Wijk kleurrijk“ ). Návštěva Schauenburgu byla spojena s multimediálním projektem, kdy Fidle předtočilo v českém historickém prostředí Dlaskova statku filmové sekvence, které se pak staly součástí vystoupení, reprízovaného rovněž v Semilech.

Stejně jako jen vyjmenovat místa, kde Fidle hrálo, by znamenalo tvořit nudný soupis, je obtížné shrnout i všechny soubory, s nimiž jsme se za ta léta setkali na jevišti. Vedle řady muzikantů a zpěváků, kteří v životním běhu (přijetí na vysokou školu, mateřské povinnosti atd.) Fidle opouštěli a zase se případně vraceli zpátky, či herců, přizvaných k jednotlivým pořadům, spolupracovalo s Fidle na celé řadě projektů možná tucet místních či regionálních kulturních seskupení. Zvláště vánoční koncerty byly realizovány ve spolupráci s řadou regionálních souborů: zmíním lomnické Collegium musicum „Český ráj“ (um. vedoucí doc. Jiří Zahradník), semilský orchestr KSOKrM (dirigoval Karel Jakubů a zároveň zpěvák Fidle, dnes člen Krčkova souboru Musica Bohemica,) pěvecké sbory Jizerka a Jizeran z téhož města (ze společného koncertu vznikla nahrávka). Z počátku historie lze připomenout „Poctu lidové písni“ v Porotním sále jičínského zámku, kde vystoupil Smíšený pěvecký sbor Foerster při Lepařově gymnáziu v Jičíně či zmíněný semilský Jizeran. Neuvádím nesčetné další prostupné příležitosti, např. vánoční koncerty, na nichž si vzájemně „vypomáhali“ muzikanti a zpěváci, společná hudební soustředění atd.

Kopie_-_DSC_9752

Zkrátka historie hudebního sdružení Fidle by vydala na knížku o jeho stopě v místní a regionální kultuře Jičína a Jičínska, Českého ráje a Podkrkonoší, Semilska či východních Čech, jejích kontextech, událostech, příbězích či anekdotách. Na jubilejní večer jsme pozvali na jeviště alespoň některé z těch, kteří s námi (či my s nimi) na něm stáli či s nimiž jsme spolupracovali na některém ze zmíněných projektů: jičínský smíšený pěvecký sbor Foerster, v němž zpívají/zpívali i někteří členové Fidle, folkový soubor LEV-H-ART z Lomnice n. Pop., s nimiž jsme vystupovali a na jejichž nahrávkách se Lenka Krausová podílela (album Lítání), a konečně pana Jaroslava Křapku, který si s Fidle nejen zazpíval, ale nechyběl coby posluchač snad na žádném semilském koncertu souboru. Jeho slova o „pohlazení na duši“ bychom tímto večerem rádi uvedli ve skutečnost.

Jan K. Čeliš